Profesor psychologie Daniil B. Elkonin (1904 – 1984) patří mezi zakladatele ruské psychologické školy. Byl spolupracovníkem a následovníkem L. S. Vygotského v oblasti vývojové psychologie. Věnoval se fundamentálním otázkám vývojové psychologie, jako jsou periodizace psychického vývoje a psychologie hry.

Zvláštní místo v jeho činnosti patří metodologickým a teoretickým základům psychologie učení a vzdělávání: společně s V. V. Davydovem vytvořili a zavedli do praxe vzdělávací systém, založený na tvořivém rozvíjení poznávací činnosti dětí, známý jako rozvíjející učení. Tento přístup Elkonin konkrétně uplatnil i ve své dlouholeté práci, věnované rozvíjení gramotnosti. Společně se svými spolupracovnicemi G. A. Cukerman a E. A. Bugrimenko vytvořil slabikář, založený na organickém propojení řečového vývoje s vývojem čtení a psaní (první vydání po autorově smrti v roce 1992, šesté vydání 2010). Tato metoda patří v současnosti mezi nejpropracovanější metody, jakými můžeme naučit děti číst. Získala i velký mezinárodní ohlas.

Toto dílo D. B. Elkonina považujeme za jedinečné a nanejvýš teoreticky i prakticky aktuální. Dnes patří do oblasti kognitivní psycholingvistiky, která se zabývá vývojem gramotnosti a úlohou fonematického uvědomování ve čtení a psaní. Metoda vytvořená profesorem Elkoninem nás inspirovala k jejímu tvořivému zpracování ve slovenském a českém jazyce, aby sloužila našim předškolákům před vstupem do školy a všem dětem, které mohou mít nebo už mají potíže v učení ve škole.

Autorky slovenského a českého vydání vyjadřují svoje upřímné poděkování rodině profesora D. B. Elkonina, která podpořila myšlenku adaptace a vydání metodiky v našich jazycích. Obzvláště děkujeme PhDr. Ludmile Elkoninové, PhD. za odborné rady a předání cenných praktických zkušeností při tvorbě metodiky.     

 

Elkoninova metoda se odlišuje od běžných metod, které se používají ve vyučování čtení. Její východiska a zvláštnosti můžeme shrnout následovně:

· Děti se nejdříve naučí mluvit, teprve poté číst. Čtení je vývojová nadstavba nad mluvenou řečí. Ne všechny děti na světě umí číst. Čtení potřebuje učení.

· Čtení je ve věku okolo 6 let vývojovým úkolem. Na rozdíl od mluvené řeči musí dítě vyvinout úsilí, aby se naučilo číst. Motivované dítě se naučí číst snáze. Proto má být čtení úkolem, ale i zábavnou činností, hrou.

· Základem čtení je luštění kódu, odhalení vztahu mezi písmeny a hláskami ve slovech. I když se to na první pohled zdá jako zraková úloha, ve skutečnosti jde o „ozvučení“ čtených slov. Jen slova, která děti při čtení „ozvučí“, mají význam. Řada písmen (P-E-S) ještě není přečtené slovo, které něco znamená.  

· Čtení se proto považuje za jazykový úkol. Zpracování čteného slova probíhá v jazykových jednotkách. Jen tak je možné porozumění čtenému.

· V této metodě, na rozdíl od jiných klasických metod, se postupuje od mluveného slova ke čtenému. Děti se nejdříve naučí chápat hláskovou strukturu mluvených slov (říkáme, že se naučí slyšet hlásky ve slovech) a až potom se učí, jak se tyto hlásky dají označit písmeny. Například až ve chvíli, kdy děti pochopí, že slovo pes má tři hlásky p-e-s, se naučí, že slovo pes můžeme označit pomocí písmen P-E-S. 

· Pro malé děti je těžké chápat, že slovo HAD je kratší než slovo ŽÍŽALA. Aby děti věděly, z jakých hlásek se slova skládají, využíváme názorné modelování: hlásky označujeme barevnými žetony a děti skládají slova ze žetonů. Postupně se naučí slyšet hlásky ve slovech i bez pomoci žetonů.

· Celá metodika je zpracovaná přitažlivou formou příběhu, děti poznávají Krajinu slov a hlásek a seznamují se s jejími obyvateli. Například Mistr Délka prodlužuje hlásky ve slovech, Mistr Slabika dělí slova na slabiky atd.

· Hlavní odlišnost metody podle Elkonina však spočívá v tom, že děti se neučí jednotlivosti pokusem a omylem, ani mechanicky, nazpaměť. Učí se chápat principy a pravidla, jak se z hlásek tvoří slova a jak se mluvená slova dají zapsat písmeny. Když si osvojí tato všeobecná pravidla, poté dokáží přečíst každé slovo. Přemosťujeme vývoj mluvené řeči a čtení/psaní a posilujeme porozumění slovům. Metoda tak rozvíjí myšlení a poznávací schopnosti dětí.

 

Odborný tvořivý příspěvek autorek

Odborný tvořivý příspěvek autorek slovenského a českého vydání můžeme shrnout následovně:

· Adaptace do našich jazyků vyžadovala přepracování celé metodiky na základě slovenské a české nauky o hláskách a pravopise (fonologie a ortografie).

· Naším cílem bylo vytvořit metodiku pro předškolní věk, aby sloužila k rozvoji předgramotnostních schopností. Chceme posilovat připravenost dětí na čtení, ale neučíme je číst a psát. Metodika rozvíjí jazykové předpoklady osvojování gramotnosti. Tomu jsme přizpůsobily obsah i rozsah úkolů a celý metodický postup.

· Metodika má sloužit nejen dětem, které se chtějí naučit víc než jiné děti, ale má pomáhat i dětem s rizikem potíží v učení. Takových předškoláků je velmi mnoho. Proto jsme do metodiky zapracovaly i naše dlouholeté zkušenosti z práce s dětmi s vývojovými poruchami.    

· Za rizikové děti z hlediska školní úspešnosti považujeme i děti rodičů, kteří mají dyslexii, děti ze znevýhodněného prostředí a děti cizojazyčné, např. z rodin přistěhovalců.

· Ne každé rizikové dítě je možné zachytit už v předškolním věku. U mnohých se potíže v učení ukážou až ve škole. Pro ně je též vhodná naše metodika, i když není slabikářem v pravém slova smyslu.

· Naše odborné poznatky a zkušenosti ověřujeme ve vlastních výzkumech a porovnáváme v mezinárodním měřítku. V tomto smyslu můžeme naši metodiku považovat za přístup, založený na důkazech (angl. evidence-based approach).

· Zkušenosti odevzdáváme formou akreditovaných vzdělávacích kurzů na půdě Univerzity Karlovy v Praze (pro ČR) a ve Vysocespecializovaném ústavu pro děti s poruchami řeči a učení Dialóg, spol. s r. o. v Bratislavě (pro SR).